-

Koruna má výšku i šířku 19 centimetrů, váží 2358,3 gramu a je zhotovena ze zlata o ryzosti 21 až 22 karátů.


Co skrývá koruna

Článek pro National Geographic – říjen 2008 – text Andrej Šumbera, fotografie Andrej Šumbera a Jaroslav Hyršl

Podrobné studium symbolu naší státnosti – české královské koruny – nejen přineslo fotodokumentaci jejích detailů, ale poodhalilo také její doposud nerozluštěnou symboliku.

S tředověké vnímání světa je plné mystiky, výrazných příběhů, tajných činů, čitelných i skrytých symbolů. Málokterý příklad, kam obrátit pozornost a ohlédnout se s pokorou do minulosti, je přitom tak výmluvný jako symbol české státnosti - svatováclavská koruna, jedna z mála zachovalých středověkých královských korun. Změny ideologií, hospodářské vzestupy a pády, válečná dramata doprovázející historii většiny zemí Evropy byly totiž neúprosnou selekcí i pro mnoho významných zlatnických děl. Vždyť zlato lze tak snadno přetavit, drahokamy využít pro nový účel. Zcela výjimečná je i z pohledu mineralogického - pokud bychom se rozhodli zhotovit obdobný skvost, nemáme šanci uspět. Takové unikátní drahokamy prostě nejsou dnes k dispozici ani za sebevětší finanční částku. Je nesporné, že soustředěné bohatství drahokamů je dokladem moci a postavení výjimečného panovníka, císaře říše římské a českého krále Karla IV., který dal korunu zhotovit a vtiskl do ní pečeť velké osobnosti. Je však mnoho dalších důvodů, proč stojí za to samostatně představit svatováclavskou korunu a věnovat se jí z více zorných úhlů. Mimořádně povolený odborný průzkum památky přinesl bohatství v nové dimenzi – početnou fotodokumentaci nádherných detailů – a otevřel tak dveře k poodhalení doposud nerozluštěné symboliky.

Karel IV. korunu zasvětil sv. Václavu, kterého nejen chápal jako hlavního českého světce, ale přímo s ním spojoval ideu Království českého - od Karlovy doby je sv. Václav považován za patrona českých zemí. Součástí vznešeného, monumentálně působícího zlatnického díla je mnoho prvků s podstatně delší historií, než má koruna sama. Například na vrcholu koruny je ve zlatém křížku zasazena vzácná safírová kamej byzantského původu s rytým motivem ukřižovaného Krista vytvořená v sedmém století. Ještě starší jsou archaicky broušené a vrtané safíry pocházející z Cejlonu. Některé z nich patří k největším na světě a prodělaly opravdu dlouhou pouť historií: před dávnými tisíciletími byly navlečeny na šňůru a nepochybně se skvěly i na dalších špercích, než se staly ozdobou české královské koruny. Ta přitom neomračuje exhibicí zlatnického umu, přes svoji zdánlivou strohost je však skvělou uměleckou prací a zářným dokladem, jak lze ztvárnit duchovní hodnoty. Vše dohromady kolem koruny do sebe dokonale zapadá. V harmonii jsou ideologické, kulturní, mocenské i majetnické aspekty - ostatně rozhled, vzdělání, tvořivost a především hlubokou víru panovník vkládal do veškerého svého vládnutí.

Naše nejvzácnější památka byla vždy předmětem bádání spíše v rovině historické a kunsthistorické. Nás však zajímala především technologická stránka věci a mineralogický průzkum vzácných drahokamů. Jak však průzkum provést, když korunovační klenoty jsou střeženy v Korunní komoře chrámu sv. Víta a přístup k nim je zcela vyloučen? Jedinou šancí bylo využít krátký čas mezi vyjmutím klenotů z Korunní komory a jejich vystavením, ke kterému dochází pouze při výjimečných příležitostech, v současnosti po volbě prezidenta. Tuto příležitost jsme s mineralogem Jaroslavem Hyršlem dostali po dlouhých jednáních v minulých letech hned dvakrát. Souhlas s průzkumem zlatnických technik a drahokamů byl skutečným průlomem v poodhalení krás a tajů koruny. Vždyť ji bylo poprvé možno podrobněfotograficky dokumentovat pomocí moderních fotoaparátůa mikroskopů.

Náš průzkum se zaměřil především na způsob a úroveň umělecko-řemeslného zpracování koruny, zjištění eventuálních poškození a stanovení případných pozdějších úprav. Detailní snímky pomohly také přesněji určit různé historické technologie, například způsob řezby safírového křížku. Jiný mikroskopický pohled na zlatý povrch odhalil tahy lešticího nástroje a podle způsobu vykrytí leštěné plochy lze vystopovat postup sestavování koruny. Nejdůležitějším zjištěním byla b~zpochyby dobrá kondice koruny. Spoje jsou dostatečně pevné, kameny dobře uchycené, při opatrné manipulaci nehrozí koruně poškození. Povrch nekoroduje zásluhou vysoké ryzosti zlata a také díky dobrému trvalému uložení v originálním pouzdru. Jediným problémem jsou čtyři nevídaně velké, a tudíž nesmírně vzácné perly umístěné na vrcholcích lilií. Jsou pravděpodobně mnohem starší než koruna a vzWedem ke své organické podstatě se jim nevyhne zub času.

Při průzkumu a následném vyhodnocování nás pochopitelně napadla lákavá představa: jsou další věci, které lze podrobnějším studiem odhalit? Teprve postupně jsem dospěl k názoru, že čistá vyvážená koncepce zlatnické práce není vedena pouze snahou o krásnou reprezentativní ozdobu panovníkovy Wavy, ale má skryté symbolické významy. Paradoxně mi až v posledních letech pomohla série přednášek pro veřejnost, kdy jsem byl nucen památku představit v kontextech i mímo svůj obor, a získal jsem tak nadhled nad úzce vymezeným odborným nazíráním.

Pečlivá prohlídka potvrdila, že Karel IV korunu zásadně překomponoval. Svědčí o tom velké množství prázdných děr po nýtech. Zlaté pláty všech čtyř dílů čelenky tak dokazují celkové přerovnání drahokamů. Přední díl je navíc dodatečně vyztužen, aby unesl tíhu dvou nových na koruně nejvýraznějších kamenů. Podle rozdílu záznamů v inventářích ke změně došlo až v závěru panovníkova života. Průzkum neodhalil případné změny v dalších staletích, soupis kamenů v pozdějších inventářích zaznamenal pouze poškození jednoho kamene u paty vrcholového křížku. Koruna je tedy autentickou výpovědí Karla IV.

Co panovníka vedlo k výrazné změně koruny na sklonku života? Proč změnil svoji vlastní koncepci? Nesnažil se zanechat na závěr svého velkolepého panovnického díla nějaký odkaz, poselství? Domnívám se, že ano. Vždyť uvědomme si veškeré panovnické činy císaře Karla IV: víra, uvědomění si svého poslání a uctívání tradic byly promyšlenými kroky v kontextu mocenských, náboženských, kulturních i ekonomických aspektů. Mnoho symbolů bylo včleněno do důležitých staveb, známým příkladem je výzdoba Staroměstské mostecké věže. Kam jinam umístit symbolické poselství nejvyšší důležitosti, svorník idejí a činů panovníka, než na svatováclavskou korunu, symbol Českého království? Z tohoto pohledu lze překomponování koruny chápat jako veledůležitý krok panovníka, dlouhodobě připravovaný uvážlivý akt, který výsledně odráží jeho celoživotní víru, vášeň po poznání smyslu nebeského chodu, víru v příchod nebeského Jeruzaléma do Prahy.

Až příliš nápadnými prvky na přední straněkoruny jsou dva výrazné kameny, jejichž umístění a zakomponování není podle všeho náhodné. Uprostřed čelní strany je obrovský, téměř kulatý, nádherně probarvený červený rubelit. Uchycení pouze třemi subtilními drápy dává plně vyniknout objemu valounu. Drahokam lze vnímat jako symbol nebeského ohně - je to doslova žhnoucí trojdimenzionální koule s vnitřními plaménky. Tvar a umístění nemohly být vybrány pro tuto symboliku lépe. V hermetismu je sluneční koule symbolem bezbřehé záře. Níže umístěný obrovský safír znázorňuje nebeské světlo. Zaujme plochým tvarem, který symbolizuje plochu nebe, zdroj světla. Tento největší safír na koruně je navíc nesmírně působivě umístěn v celkové kompozici - pokud si představíme trojúhelník tvořený rubelitem a očima panovníka, safír se ocitá uprostředjako křesťanské boží oko.

Dále si nelze nevšimnout kalichovitého uchycení kamenů osazených na ploše koruny a připomínajících tlampače. Tvar p~sobí jako zářič nebeské záření je projektováno vně skrze drahokamy. Proč je vesmírné záření takto symbolicky ztvárněno na "koruně? Nabízí se vysvětlení: vždyť přece panovník je zástupcem boha na Zemi, prostředníkemmezi nebem a zemí. Královská koruna toto neopomíná připomenout. Představme si, že kosmické záření proniká do koruny nejvyšším bodem safírem na křížku. Tento božský paprsek proudí skrze panovníkovu Wavu a je vysílán do okolí. Zdá se, že v době Karla IV., kdy křesťanství se ideologicky nehájilo ještě tak úporně, proudily středověkou Evropou různé pradávné ideje a myšlenky hermetismu. Byť v zásadě téměř potají, kdy symboly znali jen zasvěcení.

Zatímco výše zmíněné interpretace koruny jsou intuitivní a ani jiné být nemohou, nebyl by to geniální panovník Karel, aby nám nezanechal jasný důkaz, že koncepce koruny je promyšlenou symbolikou. Tím je ztvárnění nebeského Jeruzaléma v uspořádání svatováclavské koruny. Shoda s kapitolou 21 Janova zjevení v bibli je udivující a nenechává nás na pochybách. Zde je několik úryvků z bible, kde "anděl vnesl sv. Jana v duchu na horu velikou a vysokou a ukázal mu město veliké, ten svatý Jeruzalém sestupující z nebe od boha": "položení města toho čtverhranné jest. .. délka jeho, šíře i vysokost jednostejná jest 16/21; od východu slunce brány tři, od půlnoci brány tři, od poledne brány tři, od západu brány tři 13/21; a zeď městská měla základů dvanácte... 12/21; město pak samo bylo zlato čisté ... 18/21; základové zdi všelijakým kamenem drahým ozdobeni byly 19/21." A obraťme pozornost na korunu: čtyři díly koruny jsou čtyřmi zdmi - stranami nebeského Jeruzaléma; v každé straně jsou tři brány - ztvárněno třemi listy lilie; město je stejně dlouhé, stejně široké i vysoké - shodně je koncipována koruna se stejnými rozměry - devatenácti centimetry; hradby nebeského Jeruzaléma jsou vybudovány na dvanácti základech: 12 prvků s drahokamy je osazeno na základu koruny - dole kolem čelenky; město je ze zlata - taktéž koruna; základové zdi zdobeny drahokamy - taktéž koruna…

Pečlivě promyšlená symbolika, kterou ~rel IV do koruny zakomponoval, pak vede k celé řadě myšlenek, jež se nejenže objevily již před 650 lety za jeho vlády, ale také se uskutečňovaly. Snad nebude na škodu si je v době 90. výročí samostatného státu a nadcházejícího českého předsednictví EU připomenout. Je to především mírové prosazování politických cílů zejména na mezinárodní úrovni, podpora vzdělanostia ekonomiky, zapojení náboženské, kulturní a vědecké elity, integrační koncepce, podpora nových ekonomických postupů, celková koncepčnost státnických cílů, srozumitelné a nadčasové vize, kdy se cíle dlouhodobě plánují.

Autor je restaurátorem v oboru zlatnictví a uměleckořemeslného zpracování kovů. Jeho rukama "prošla" řada významných památek Korunovační kříž, relikviář sv. Maura, sousoší sv. Václava na Václavském náměstí. Památky se snažípřiblížit veřejnosti různými prezentacemi, kde hlavní výpovědí jsou. fotografie. V současnosti vede projekt "Praha - jedinečná mozaika umění" hrazený evropskými fondy a dokumentující památky Prahy.

Více na www.nationalgeographic.cz, dále na: www.korunovacni-klenoty.cz

 

počet návštěvníků stránek:

 – Počítadlo.cz

Provoz webu zajišťuje www.internetportal.cz