-

O zlatnických technikách

Již velmi dávno upoutal člověka tvárný blýskavý materiál, který občas nalezl v potoce. Daly se s ním dělat zajímavé věci – kamennými nástroji bylo možné valounek roztepat na plíšek a ten krájet do různých tvarů, do povrchu šly vytlačit rýhy a důlky. Vábení ornamentů na žlutých lesklých plíšcích nebylo možné odolat. Zpracování zlata tak započalo již na úsvitu lidských dějin. Fólie se daly různým přehýbáním, nýtováním a stloukáním spojovat dohromady, lemující pásek uchytil další materiály. I bez znalosti tavení a pájení vznikaly obdivuhodné šperky.

Brzy poté, co se člověk naučil vyrábět keramické nádoby, přišel i na možnost tavení zlata v tyglíku. Mísením valounků různé ryzosti se daly ovlivnit vlastnosti odlitku. Legování zlata, jeho odlévání do forem, pájení dílů pomocí slitiny s nižší tavnou teplotou – tyto klasické zlatnické postupy umožnily zhotovení nejrozmanitějších detailů. Již v době bronzové si zlatník dovedl vyrobit potřebná kladiva a jemné cizelérské nářadí. Z tohoto období již známe vrcholná zlatnická díla, která nebyla ani mnohem později překonána a nad jejichž mistrovským zpracováním a dokonalostí nezbývá než žasnout. Veškeré zlatnické techniky – tepání, cizelování, odlévání metodou ztraceného vosku, zkrášlování granulací, filigránem či emailem – jsou známy po dlouhá tisíciletí.

V této kapitole si přiblížíme jednotlivé zlatnické techniky na detailních fotografiích. Snímky jsou výmluvnou ukázkou výtvarného citu, důvtipu a šikovnosti zlatníků různých epoch.

 

počet návštěvníků stránek:

 – Počítadlo.cz

Provoz webu zajišťuje www.internetportal.cz