-

Zlatá soška Krista
Kolem roku 1000, výška figury 35 mm.


Odlévání

Po období primitivního zpracovávání zlata tepáním byla vynalezena technologie odlévání. Staré národy se naučily tavit kovy v keramických tyglících. Zlato, měď a stříbro, které se v přírodě vyskytují v ryzí (nesloučené) formě, se uplatnily jako první díky snadné zpracovatelnosti bez nutnosti rafinace; teprve později bylo objeveno tajemství výroby bronzů, tavených složitými postupy z rud mědi a zinku. Odlévání ozdobných předmětů z kovů do formiček a především technikou ztraceného vosku bylo známo mnoha kulturám celého světa.

Docílit žáru potřebného k roztavení zlata nebylo obtížné ani v jednoduché výhni. K její stavbě stačilo pár vhodných kamenů na vybudování komůrky a komínového odtahu, vnitřní stěny se vymazaly hlínou. Odlévalo se do formiček ze směsi popele, mastných sazí, jemného jílu a písku, křídy či jiných materiálů, do níž se obtiskl model či reprodukovaný objekt. Poněkud náročnější je odlévání technikou ztraceného vosku – odměnou za pracnost je ale možnost odlít prakticky jakýkoliv návrh zhotovený z vosku, včetně složitých propletenců. Voskový model se obklopí směsí jemné hlíny a křídy; pro zvýšení poréznosti se do druhé vrstvy obalu přidávaly zvířecí chlupy. Po vysušení se forma zahřeje a vosk vyteče ven vtokovým kanálkem. Do vniklé dutiny se nalije roztavený kov a po jeho utuhnutí a vychladnutí se forma rozloží nebo rozbije. Odlitek se většinou dále upravuje a zdobí.

 

počet návštěvníků stránek:

 – Počítadlo.cz

Provoz webu zajišťuje www.internetportal.cz