-

Theofilův text

Theophilus presbyter, schedula diversarum artium

Sepsáno v 1. čtvrtině 12. století, patrně v Kolíně nad Rýnem
Citováno podle Ornamenta ecclesiae I, Köln 1985

Překlad PhDr. Dagmar Hejdová a Prof. Ing. Jaroslav Bauer, DrSc.
Z materiálů uspořádala PhDr. Alena Černá
Popsané postupy se vztahují k technikám a technologiím použitým
na relikviáři sv. Maura

Liber III, Prologus

… Proto nejdražší synu, neváhej, ale s úplnou důvěrou věř, že Duch Boží naplnil tvé srdce, když jsi jeho dům vyzdobil tak půvabně a tak rozmanitými díly; a abys snad nebyl nedůvěřivý, vyjevím ti jasným způsobem, že cokoli se z umění můžeš naučit, poznat či vymýšlet, poskytuje ti milost sedmi darů Ducha.

Darem moudrosti poznáváš, že všechno stvořené pochází od Boha a bez něho nic není. Darem rozumu nabýváš schopnosti usuzovat, podle jakých pravidel, v jaké rozmanitosti, v jakém rozsahu dovedeš vykonávat svou různou práci (svá různá díla). Darem rozvahy neutajíš hřivnu (rozuměj nadání) postoupenou ti Bohem, ale projevíš ji oddanou, poctivou a pokornou prací a tím, že budeš učit ty, kteří chtějí poznávat. Darem síly se vyvaruješ veškeré netečnosti a s plnými silami dokončíš to, co s vytrvalým úsilím započneš. Darem tobě postoupeným věděním vládneš z přetékajícího srdce nadáním a protože ho máš v dokonale bohaté míře, využij ho s odvahou celé své duše pro všechny. Darem zbožnosti udržuješ míru, co, komu, kdy, kolik či jak budeš vytvářet a řídíš zbožnou rozvahou výši odměny, aby tě nezachvátila neřestná hrabivost nebo chtivost. Darem bázně boží pochopíš, že sám od sebe nic nezmůžeš, že bez souhlasu Boha nic nemáš ani míti nechceš, ale že cokoli jsi poznal, čímkoli jsi nebo býti můžeš, přiznáváš vírou, vyznáním nebo díkůvzdáním milosrdenství Božímu.

Liber III, cap. V

O kovadlinách

Kovadliny jsou široké, rovné a čtyřhranné. Také rovné kovadliny s rohy. Také nahoře oblé ve tvaru poloviny jablka, jedna větší, druhá menší, třetí krátká, které se nazývají klouby. Také jsou kovadliny nahoře dlouhé a úzké, jako dva konce vyrůstající z větve, z nichž jeden nechť je zaokrouhlený a tak vedený, aby na vrcholu byl tenký, druhý pak širší a ve vrcholu pak poněkud zahnutý nazpět stejně zaokrouhlený na způsob palce. Ty jsou větší a menší.

Liber III, cap. VIIII - De instrumento guod organarium dicitur

O zařízení zvaném organanarium

Existuje železné zařízení zvané organarium, které sestává ze dvou železných částí, jedné spodní a jedné vrchní; spodní část má sílu a délku prostředníku a je poněkud plošší a má dva hroty (čepy?), jimiž se dole upevňuje dřevěná deska a nad tímto spodním dílem vyčnívají v horní části dva silné hřebíky, které podpírají horní část železa; toto železo má dílu i délku spodního železa a má dva otvory, na každém konci jeden, jimiž procházejí oba hřebíky, aby (oba díly) spojily. Pilníkem musí být ovšem velice dobře upraveny.

Do obou z těchto dílů se provedou žlábky tak, aby uprostřed se objevily prohlubně, aby – když se do většího žlábku vloží stříbro nebo zlato, které je stejnoměrně do obla vytepané a tluče se silně na horní část železa kladivem z rohu a druhou rukou se točí zlato nebo stříbro – vznikla zrna kulatá jako boby, v další prohlubni jako hrášky a ve třetí jako čočky a tak stále menší.

Liber III, cap. X – De limis inferius fossis

O pilnících dole vyžlabených

Dělá se také železné nářadí tenké jako stéblo, zdéli jednoho prstu, čtverhranné, ale na jedné straně širší, jejichž násady, na něž se dávají rukojeti, jsou ohnuté nahoru; dole je ale podélně veden žlábek a jakoby vypilována rýha a na každé její straně jsou ostře opracované hrany.

S tímto železným nářadím se opracovávají silné i tenké dráty stříbrné i zlaté tak, že na nich vzniknou zrna.

Liber III, cap. XXVI

O zhotovování mešního kalichu

… Pak vezmi tupý železný nástroj a tři jím na plochém brusném kamenu, pak na dubovém prknu, na nějž jsi nasypal rozmleté uhlí. Tímto nástrojem hlaď kalich uvnitř i zevně, právě tak i nodus, nohu i prstenec, a tři pak všechno hadříkem a jemně nastrouhanou křídou, až se celé dílo leskne.

Liber III, cap. XXVII

Zhotovování kalichu

… Když jsi vytepal žebra, obrus a vylešti je do hladka a na ty, které chceš mít černé, nakresli řecké listoví a vykryj je silným tahem linie a pozadí vykryj jemnými kruhy a pečlivě. Pak si připrav niello tímto způsobem:

Liber III, cap. XXVIII – De nigello

O niellu

Vezmi čisté stříbro, rozděl to množství do dvou dílů stejné váhy a přidej třetí díl čisté mědi. Když jsi vložil tyto tři díly do tavicího tyglíku, navaž tolik olova, kolik obnáší polovina mědi, kterou jsi přimísil do stříbra; rozdrob žlutou síru na malé kousky, vlož olovo a jeden díl síry do měděné nádoby, zbytek síry ale dej do jiné tavicí nádoby. Jakmile utavíš stříbro s mědí, zamíchej je stejnoměrně dřevěným klacíkem (dřevěným uhlím), ihned přidej olovo se sírou z měděné nádoby, znovu důkladně zamíchej dřevěným klacíkem a hbitě vlij na síru, kterou jsi vložil do další tavicí nádoby. Odlož nádobku, z níž jsi vyléval a vezmi tu, do níž jsi vléval, postav ji na oheň, dokud se (obsah) neroztaví, znovu zamíchej a vlij to všechno do železné slévací formy – kadlubu. Než to vychladne, rozklepej to trochu, mírně zahřej, znovu vyklepej a tak čiň, dokud to není úplně tenké.

Neboť je vlastností niella že, je-li kuto za studena, hned se láme a praskne, ale nesmí být zahřáto tak, aby zčervenalo, neboť se ihned roztaví a teče do popele. Na tenko rozklepané niello dej do hluboké silnostěnné nádoby, vlij na to vodu a roztluč a utři velice jemně oblou paličkou až je úplně jemnozrnné a pak je vyjmi a nech usušit. A to, co je dostatečně jemně rozdrobené, dej do husího brka a uzavři; co je hrubší, vlož zpátky do nádoby, jemně rozdrť a po dalším sušení vlož do dalšího brka.

Liber III, cap. XXIX – De imponendo nigello

O pokládání niella

Když jsi takto naplnil více husích brk, vezmi klovatinu nazývanou borax (parahas) a rozetři z toho malý kousek s vodou v nádobě tak, aby se voda sotva zakalila a touto vodou navlhči napřed místo, na něž chceš nanést niello. Pak vezmi brk a vytlač tenkým železem rozemleté niello opatrně ven, až příslušné místo zcela pokryješ a tak postupuj všude. Pak nahromaď dostatek žhavého uhlí, postav nádobu mezi ně a přiryj ji pečlivě tak, aby na niello nebylo položeno nebo na ně nespadlo žádné uhlí.

Když je niello roztavené, uchop nádobu kleštěmi, obracej ji na všechny strany, kde pozoruješ tavení. Jen dej pozor, aby niello nekapalo na zem. Kdyby se při prvním zahřívání všechno nezaplnilo, znovu to navlhči, polož to jako předtím na oheň a dávej dobrý pozor, aby to nebylo nutné již opakovat.

Liber III, cap. XLI – De polliendo nigello

O leštění niella

Oškrab škrabkou pečlivě všechna místa, která jsi načernil niellem. Pak potřebuješ měkký černý kámen, který se dá snadno řezat a bezmála rýpat nehtem, a tím tři niello, které jsi předtím navlhčil slinami, opatrně a všude stejnoměrně, až je celá kresba zřetelně viditelná a povrch je zcela hladký. Měj také kus suchého a plochého lipového dřeva, zšíři i zdéli prostředního prstu; na ně dej onen vlhký prášek, který se vytvoří třením kamene a slin a tímto dřevem a práškem tři niello velice dlouho a přidávej přitom sliny, abys to uchovával vlhké, až to je úplně zářící. Pak vezmi něco mazu ze svého ucha a potři tím niello poté, co jsi ho otřel jemným plátnem, a pak ho otři lehce kozí nebo jelení kůží, až je zcela lesklé.

Liber III, cap. XXXV

O drcení zlata

Jakmile ale je zlato úplně uvařeno a chceš je drtit, dej na vážky váhu osmi mincí a navaž osmkrát tolik rtuti; k ní ihned přidej zlato a tři dokud nebude bílé a částečně je roztluč na kousíčky. Vezmi také jednu nádobku z těch, do nichž se vlévá zlato nebo stříbro, která však k této práci musí být hustší (?) a rozžhav ji na ohni; dej na oheň také tenké a ohnuté železo, opatřené na jednom konci držadlem, na druhém konci kulatým knoflíkem (nodus) a když s obojí začne rozžhavovat, drž pomocí kleští nádobku nad širokou suchou miskou a přidej do toho k tavení rtuť se zlatem, rychle je tři a drť tímto zakřiveným a rozžhaveným železem dokud neuvidíš v nádobě nic než tekutinu; nato vlij do vody. Po vylití do vody dej zlato do levé ruky a pečlivě je umyj, přičemž prstem zkoušíš, zdali je dobře umleté; je-li tomu tak, dej je na čisté plátno a pohybuj jím sem a tam, dokud se voda nevysuší.

Liber III, cap. XXXVII

Totéž jiným způsobem

Také můžeš takto drtit (mlít) zlato lehčím způsobem. Vezmi onu objemnou, v ohni vyzkoušenou nádobu a polož ji na uhlí, dokud je úplně žhavé a vlož do ní zlato promísené se rtutí a rozdrcené na co nejmenší kousky. Zatímco ji (nádobu) držíš kleštěmi, kmitej stejnoměrně rukou a brzy uvidíš, jak se zlato roztavuje a směšuje se rtutí. Jakmile se úplně roztaví, nalij je do vody, umyj je a usuš, jak bylo výše řečeno. Přitom se střez, abys nemaloval nebo nezlatil lačný, protože páry ze rtuti jsou lačnému žaludku velice nebezpečné a způsobují rozličné nemoci, proti nimž musíš užívat cicvár, plody vavřínu, pepř, česnek a víno. Potom zvaž toto pozlacení na váze, rozděl na dva díly a poloviny opět na dva díly, dokud nenajdeš váhu jednotlivých mincí a vlož díly do zapečetěných husích brk, abys věděl, kolik dáš na každé místo, jež má být pozlaceno. Pak ustřihni kus červené mědi ve formě rydla, zasuň je do držadla, opiluj hrot, opiluj a oškrabej do kulata a trochu do tenka, potři rtutí až bude bílé, abys jím mohl zlatit. Poté tímto způsobem dokonči dílo, jež má být nově pozlaceno.

Liber III, cap. XXXVIIII

O leštění pozlacení

Vezmi tenké mosazné dráty, ohni je tak, aby ohnutí odpovídala délce jednoho malíčku, a když jsou zečtyřnásobeny, obal je lněným vláknem, aby tvořily stejnoměrný svazek. Udělej čtyři, pět nebo šest těchto svazků tak, aby jeden svazek měl tři ohnutí, druhý čtyři, třetí pět a tak postupně až osm.

Když jsi je všechny jednotlivě svázal, udělej přiměřeně velký otvor ve dřevě, do něj vlož jeden z těchto svazečků a vlij dovnitř olovo, aby když vychladne a ty ho vyjmeš, zmíněná ohnutí držela pohromadě, stejnoměrně vsazená v olověném knoflíku.

Tímto způsobem udělej pro jednotlivé svazky jednotlivé knoflíky a když jsi na druhém konci rozstříhal, opiluj a oškrab jejich hroty, aby byly zaoblené a vyhlazené.

Těmito kartáči lešti určitým způsobem “škrábaje” pozlacená ucha v čisté vodě a v čisté nádobě. Když jsi je (tj. ucha) škrábáním hroty kartáče vyleštil, polož je na uhlí až zahřátím dostanou červenožlutou barvu a ztratí lesk, kterého nabyla vyhlazováním, vychlaď je ve vodě a znovu je lešti škrabáním, až nabudou vysokého lesku a zabarvi je pak následující směsí.

Poznámka: Při zlacení v ohni se stříbrný předmět pokryl pevně přilnavou zlatou vrstvou, která nejdříve vypadá tupě žlutě, a proto ještě musí být následně leštěna. Theophil k tomu doporučuje postup, který dnes označujeme “škrábání” a které on také vyjadřuje v tomtéž smyslu latinským “scalpere”. Každý z jemných mosazných drátů “škrabacího kartáče” působí jako malé lešticí nářadí a hladí při tření měkkou kovovou plochu. Účinek se ještě podpoří, škrábe-li se pod vodou. Označení běžné v odborné terminologii jako “škrábání” poněkud mate, protože povrch se vlastně hladí a tím dostává matný lesk – v žádném případě nesmí dojít k poškrábání. Dnes se používají většinou otočné mosazné kartáče ve spojitosti s kapajícím přívodem vody, aby se dosáhlo matného lesku. Používají se však rovněž ruční kartáče, které jsou velmi podobné těm, které popisuje Theophil.

Liber III, cap. L

O zhotovení zlatého kalichu (závěr kapitoly)

… a ve stejném pořádku vytvoříš vzápětí (podruhé) tvar, který chceš a tak také vytvoříš podle libosti ucha. A chceš-li toto dílo ozdobit drahokamy, vytepej dva díly zlata tak tence, že se lehce může vytlačit stopa nehtem a přistřihni je do formy, jakou mají ucha mít, při čemž ke každému uchu náleží dva kusy. Pak připrav letování tímto způsobem.

Liber III, cap. LI

O letování zlata

Pak připrav letování (pájení) tímto způsobem: Vezmi popel z bukového dřeva a připrav z něj louh, který ještě jednou procedíš takovým popelem, aby byl hustý. Dej louh opět na misku a vař ho, aby zbyla jen třetina. K tomu přidej něco mazu z ucha a trochu neškvařeného sádla ze starého vepře. Jakmile to vychladne a usadí se, přeceď to pečlivě plátnem a dej do měděné nádoby, která je masivní, kulatá kromě malého otvoru, který vyúsťuje nahoře, aby mohl být uzavřen prstem. Pak vezmi tenký kus mědi, který navlhčíš vodou a na každé straně potřeš solí, pak dáš do ohně a při rozžhavení do běla ponoříš do čisté mísy s čistou vodou a v ní uchovej, co se z mědi spálí. Nyní znovu potři měď solí a čiň jako dříve a tak dále, dokud to nebude stačit. Pak vylij vodu a usuš prášek v měděné nádobě a v ní roztírej prášek železným kladivem až je úplně jemný, postav znovu nádobu na pálení na oheň a roztírej opět jako předtím. Přidáš-li maz z ucha, pečlivě to zamíchej, postav na oheň, pak stejnoměrně a znovu roztírej. Na to nalej louh z výše zmíněné nádoby do té, v níž je prášek, promíchej ho a nech ho dlouho vařit(?). A když je vychladlý, vyprázdni ho i s práškem opět tam, kde byl dříve a kam přidáš čtyři dílky mědi, s nimiž se prášek úplně smísí, jak často chceš.

Touto směsí se letuje zlato a stříbro, ale u letování zlata se musí prášek míchat, jak bylo výše řečeno, u stříbra ne.

Liber III, cap. LII – De imponenda solidatura auro

O aplikaci pájení na zlato

Je-li toto připraveno, vezmi onen kus zlata, z něhož jsi připravil ucho (tj. ucho kalicha), polož ho před sebe a na to kameny, které hodláš zasadit, rovněž perly, všechna na svá místa.

Pak vykovej zlato na tenko a do délky a vytáhni z něho hrubé, středně silné a tenké dráty a obrus (piluj) je výše zmíněným náčiním tak, aby se na nich vytvořilo zrnění (srv. cap. X)…. Když byly kameny znovu vyjmuty a položeny zpět a jednotlivě připevněny, část většího drátu nasadíš tenkými kleštěmi kolem okraje ucha nahoře na oněch obou částech a řezacími kleštěmi provedeš po obvodu velice jemné zářezy, jimiž upevníš ony tenké dráty, aby nepadaly, dokud nejsou přiletovány. Potom vezmi tenký kus zlatého plechu vyrovnaného dřevěným kladivem a na něj dej v řadě mnoho středních drátů tak, aby se nedotýkaly, ale aby mezi sebou měly místo. Na jejich koncích nechť jsou v tenkém zlatě jemné zářezy, jimiž jsou spojeny (svázány).

Pak vezmi nádobu, v níž je pájecí (letovací) směs, silně jí zatřes, aby se prášek promíchal, a jemným brkem pozorně natři onu pájecí směs všude na podklad i na dráty, pak vlož do ohně a foukej ústy i měchem, pokud neuvidíš onu pájecí směs všude kol dokola se rozptylovat, jako když se rozlije voda. A hned to pokrop nepatrně vodou a vyjmi a pečlivě omyj, opět potři pájecí směsí a spájej jako předtím, dokud všechny dráty pevně nesedí.

Potom nařež z malých kousků proužky jako řemínky tak, aby každý proužek měl svůj drát, a ty ihned sviň a zhotov objímky, do nichž se vsadí kameny, menší a větší, podle rozměru každého kamene a uspořádej je na jejich místa. Vezmi mouku pšeničnou nebo žitnou a smíchej ji v malé nádobě s vodou, polož na uhlí, aby se trochu zahřála, a do toho poněkud ponoř ony objímky, každou její spodní stranou a tak je upevni na jejich místo. Když jsou všechny upevněny, polož zlatý plech, na nějž jsi je upevnil, na uhlí, dokud nevyschne vlhkost mouky, a pak budou pevně držet.

Vezmi také tenké dráty a nakovej je lehce na kovadlině tak, aby se trošičku oploštily, ale přitom aby zrnění nahoře ani dole nevystupovalo nebo neztratilo svůj tvar. Z nich stoč větší a menší ozdoby a jimi vyplň všechna pole mezi objímkami. Když jsi je jemnými kleštěmi vytvaroval, ponoř je do vlhké mouky a nasaď je každou na své místo. Po té polož (destičku) na uhlí, aby mouka uschnula a ihned natři pájecí směsí a upevni jak (řečeno) výše. Když vše je tímto způsobem na obě části jednoho ucha naletováno a upevněno, spoj obě části a vlož na obvodu při vnitřním okraji podložení, totiž tenký kousek plechu širokého jako stéblo a úplně rovného. Když připevníš tuto část mezi ony dvě, ohni tři kousíčky tenkého železa a udělej z nich pásky, které drží vnější části zlata zvenku na třech místech tak, aby třetí, který obíhá při okraji, se nemohl uvolnit. Když se toto stalo, potři to na všech místech letovací směsí a trochu to vysuš na ohni. Když je uhlí urovnáno a zapáleno, udělej mezi ním jamku, do níž vložíš ono ucho kalicha a kolem něho položíš uhlí tak, aby se nedotýkalo zlata, ale aby se vršilo v kruhu na způsob zdi, až převýší zlato. A na to všechno nyní položíš dvě nebo tři tenká železa, která přesahují a přes ně položíš uhlí a opatrně přikryješ a to tak, aby mezi uhlím zůstaly nějaké otvory, jimiž bys mohl pozorovat, jak se letování roztéká. A když to uvidíš, ihned to pokrop mírně vodou, vyjmi a lehce umyj a osuš, přičemž pečlivě prohlédni a oprav, má-li se něco opravit a znovu potři jako dříve a letuj a tak čiň, dokud to není úplně upevněno. Tímto způsobem vytvoříš a naletuješ i druhé ucho.

Když i to je hotové, připoj obě ucha na jejich místa na nádobě kalicha a kolem nich udělej na nádobě šídlem dva tahy, podle nichž můžeš posoudit, zdali při letování jsou ve správné poloze. Po té roztav čisté zlato a přiměs třetinu čisté červené mědi, kterou rovněž ulitou a mírně roztepanou rozpiluješ a vložíš do husího brka. Na to nakupíš před pecí velké množství uhlí, postavíš kalich mezi ně tak, aby jedna polovina byla pod uhlím a nahoře vyčnívala druhá část, na niž má být položeno jedno z uch. To ihned připoj a potři nádobu s uchem uvnitř i zevně letovací směsí a napilované zlato, které jsi vložil do brka rozseješ kolem spojů, jimiž je ucho spojeno s nádobou, a kolem dokola navršíš uhlí, jako jsi učinil dříve a nahoře železa, která bohatě pokryješ uhlím. V přední části v dutině nádoby postav uhlí na způsob malé pece tak, aby uhlí leželo v těsném kruhu s otvorem uprostřed, jímž se dá foukat, aby teplota byla stejná nahoře i dole. Jakmile uvidíš, že letování je rozteklé a takřka přetéká po třetí, postříkej to s opatrností nepatrně vodou, vyjmi, umyj a usuš a opět podobným způsobem letuj a to tak dlouho, dokud úplně pevně nedrží, pak otoč nádobu na druhou stranu a druhé ucho připoj a přiletuj tímtéž způsobem.

Poznámka: Zlatnická zdobná technika, známá již od starověku. Název je odvozen od latinského FILUM, tj. drát. Tenký drát se stočí, poté oploští tepáním nebo válcováním a tvaruje pomocí perličkového razidla nebo vbíjením do podélné zrnité duté formy. Takto upravený drát se stáčí do ornamentu, většinou spirál a úponků, a upevní se na základovou desku natavením v ohni bez pájecí přísady. U vysokého transparentního filigránu se jednotlivé části spojí tímtéž způsobem a upevní se na základnu pájením pouze na několika místech. Filigrán bývá doplňován granulací (od latinského GRANUM, tj. zrno), což jsou drobná zrnka, mnohdy spájená ve shluky, ukončující spirály nebo výhonky filigránu.

Liber III, cap. LX

O barvení zlata

Vezmi černidlo (atramentum, tj. černá barva, kterou je u Theofila míněn železný vitriol, žel. Sulfát FeSO4), dej ho do čisté keramické nádoby vyzkoušené v ohni (= čistá ohnivzdorná hliněná tavicí nádoba), postav ji na uhlí až se barva rozpustí a opět ztuhne. Potom je vyjmi z nádoby a polož přímo na uhlí a pečlivě je přikryj a dmychej měchem dokud se nespálí a nezmění se v červenou barvu. Když je ihned odstraněno z ohně a vychlazeno, tři je v dřevěné misce železnou palicí, přičemž přidáš třetinu soli a náležitě smísíš s vínem nebo močí, tři opět silně až zhoustne jako kvasnice (fex). Touto směsí potři všechno, co je pozlacené pomocí brka tak, aby ze zlata nic nebylo vidět a polož na uhlí pokud neoschne a pokud se ze všech stran mírně objevuje kouř; nato odstraň z ohně a vlož do vody, pečlivě umyj čistým kartáčem z vepřových štětin, opět usuš na uhlí a zabal do čisté látky dokud nevystydne.

Poznámka: Siřičitan železitý se popsaným zahřátím rozloží na červený kysličník železa Fe2O3. Zahřátím směsi se solí, kysličníkem železa, vína, resp. urinu se na pozlacené ploše uvolní ionty chlóru, které se zlatem za vytvoření chloridu zlata AuCl3 a kyseliny chlorečnozlaté H(AuCl4) působí zpětně, zatímco výměnou iontů se železem se tyto částice zlata na povrchu předmětu srážejí.

Liber III, cap. LXXI – Quomodo denigretur cuprum

Jak se černí měď

Ze zmíněné mědi, nazývané červená, si dej ukovat tenký pruh libovolné šíře a délky. Máš-li to ustřižené a připravené vhodně pro svou práci, nakresli na něm rozviliny nebo zvířata, nebo co jiného chceš a vyryj je jemným (úzkým) rydlem. Pak vezmi olej, který je vyroben ze lněných semínek a natři ho všude tence prstem a rozetři ho znovu stejnoměrně husím brkem a polož pruh, který držíš kleštěmi, na žhavé uhlí ze švestkového dřeva. Když je patřičně zahřátý a olej rozpuštěn, rozetři ho znovu husím brkem a znovu polož na uhlí a tak to čiň, dokud není úplně suchý. A když uvidíš, že je všude stejně suchý, polož ho na silně rozžhavené uhlí a nech ležet tak dlouho, dokud úplně nepřestane kouřit.

A je-li dostatečně černý, je dobře; ne-li natři brkem trošku oleje na teplý předmět a když ho rozetřeš, znovu polož pruh na uhlí, jež rozdmycháš foukáním a pak postupuj jako dříve.

Jakmile to vychladne, ale nikoliv ve vodě, nýbrž samo od sebe, vyškrabej velmi ostrou škrabkou pečlivě rozviliny tak, aby pozadí zůstalo černé. Jsou-li to však písmena, je na tobě, chceš-li je nechat černá či pozlacená. Když je pruh pečlivě vyškrábán, vylešti ho směsí vinného kamene a rtuti a nato pozlať. Pozlacený nehas ve vodě, ale nech ho volně vychladnout, vylešti ho pak jak je uvedeno výše a obarvi ho týmž způsobem.

Poznámka: Na měděnou desku se nanese štětcem nebo perem lněný olej, který po odpaření tekutiny nad ohněm zanechá hnědý povlak. V něm se vyškrábe nebo vyryje kresba a pozlatí. Lze postupovat i opačně, tj. napřed ozlatit a poté potřít desku lněným olejem.

Liber III, cap. LXIIII – De opere ductili

O práci tlačené

Vytepej zlatou nebo stříbrnou desku tak dlouhou a širokou jak chceš pro vyvýšené (reliéfní) zobrazování. Když jsi zlato nebo stříbro nejprve ulil, vyzkoušej pečlivým hlazením a pícháním na všech stranách, není-li tam snad nějaká bublina nebo trhlina, což se často stává při nedbalosti, nesvědomitosti, neznalosti nebo neobratnosti litce, když (kov) je lit příliš horký nebo příliš studený, příliš spěšně nebo příliš dlouho.

Jestliže jsi ale lil pozorně a opatrně a (přesto) zpozoruješ chybu tohoto druhu, vypíchej ji náčiním k tomu vhodným, můžeš-li. Jestliže ale bublina nebo trhlina byla tak hluboká, že ji nemůžeš vypíchnout, musíš ještě přetavovat a to tak dlouho, dokud (deska) nebude opravená. Když je toho dosaženo, pečuj o to, aby tvoje kovadliny a kladívka, s nimiž musíš pracovat, byla úplně hladká a vyhlazená, a se vší pečlivostí dbej na to, aby zlatá nebo stříbrná deska byla všude tak pečlivě ztenčená, že na žádném místě nebude silnější než na jiném.

Když je tak tenká, že vtlačený nehet je z druhé strany slabě patrný, a je-li všude zcela opravená, ihned nakresli postavy podle své libosti. Kresli ale na té straně, která se zdá lepší a vhodnější, ovšem lehce atak, aby to na druhé straně bylo slabě viditelné. Pak vytlačuj zaobleným, dobře vyhlazeným želízkem lehce hlavu, která má být vyšší; a pak obrať desku na líci stlačuj kolem hlavy rovným vyhlazeným želízkem tak, aby plocha ustoupila a hlava se vyzdvihla a stále tepej lehce kolem hlavy malým rovnacím kladívkem na kovadlině, polož na to místo uhlí a zahřívej je před pecí, dokud se nerozžhaví.

Když je to hotovo a deska sama od sebe vychladne, znovu vytlačuj na rubu zaobleným želízkem lehce a pečlivě dutinu hlavy a obrátiv desku na líc, znovu rovným želízkem stlačuj a srovnávej plochu, aby vyklenutí hlavy vystoupilo, a opět tepej malým kladívkem kolem hlavy, přilož uhlí a znovu nažhav. A tak to čiň stále, zatímco pečlivě vytlačuješ uvnitř i zevně a četně tepáš a často nažhavuješ, dokud ono klenutí nedosáhne výšky tří nebo čtyř prstů, případně více nebo méně, podle velikosti vyobrazení.

Jestliže ale ono zlato nebo stříbro je přece jen dosud poněkud silné, můžeš na rubu tepati a ztenčovati dlouhým tenkým kladívkem, je-li to nutné.

Má-li být na desce dvě, tři či více hlav, musíš si kolem každé z nich počínat tak, jak jsem řekl, až dosáhneš potřebné výšky. Pak nakresli rydlem tělo nebo těla postav a tak je zpracovávej vytlačováním a opětným tepáním tak, jak si přeješ, ale přitom dbej, aby hlava byla stále vyšší.

Pak nakresli nos a obočí, ústa a uši, vlasy a oči, ruce a paže, přes to pak záhyby rouch, podnožky a nohy a vytlač je lehce a obratně z rubu malými ohnutými (oblými?) želízky, přičemž se hlavně vyvaruj toho, aby dílo neprasklo nebo se neprovrtalo. Kdyby se to z neznalosti nebo nedbalosti stalo, musí být zpevněno tímto způsobem:

Vezmi něco zlata nebo stříbra a přimíchej třetinu mědi, utav to a jemně rozpiluj, smíchej pálený vinný kámen a sůl s vodou, potři tím tence prasklinu a nasyp na to letovací piliny (prášek?). Je-li to suché, znovu na to nanes směs silněji, přilož na rub i líc uhlí a slabě foukej, dokud neuvidíš, že pájecí směs se vytracuje (roztéká). To když zpozoruješ, ihned to lehce postříkej vodou, a když je to pevné, pak je to dobré, ne-li však, opakuj to týmž způsobem, dokud se to nezpevní.

Byla-li ale trhlina větší, pečlivě na ní uprav kousek zlatého nebo stříbrného plechu téže síly a ten budeš připájet týmž způsobem, dokud na všech místech nepřilne….

Chceš-li ony zlaté nebo stříbrné desky úplně vymodelované a vyleštěné připevnit, vezmi vosk a rozpusť ho v hliněné nebo kovové nádobě, přimíchej jemně třenou cihlovou moučku nebo písek tak, aby toho byly dva díly a třetí díl vosku. Když je to zcela roztavené, silně to zamíchej dřevěnou lžící a potom tím naplň všechny postavy na zlaté nebo stříbrné desce či cokoliv jiného bylo vymodelováno a po vychladnutí připevni desky, kde chceš.

Liber III, cap. LXXV – De opere quod sigillis imprimitur

O práci, která se provádí razidly

Nutno zhotovit železné desky o síle jednoho prstu, tři nebo čtyři prsty široké a jednu stopu dlouhé, které musí být naprosto bezvadné tak, aby na vrchní straně nebyla žádná skvrna, žádná trhlinka. Do nich se podobně jako na pečetích vyryjí užší a širší pruhy, v nichž jsou květiny, zvířata nebo ptáci nebo draci s propletenými krky a ocasy; nesmí být vyryty příliš hluboko, nýbrž jen přiměřeně a pečlivě.

Pak vytepej stříbrnou desku mnohem tenčeji než při vytlačování, libovolně dlouhou, vyčisti ji jemným uhelným prachem a suknem a nato ji vylešti nastrouhanou křídou. Když jsi to učinil, přilož stříbro na vyrytý pruh, polož železo na kovadlinu tak, aby vyrytá strana byla navrchu; nahoru na to polož stříbro a přes to silné olovo a buš do něj kladívkem tak silně, aby olovo vytlačilo tenké stříbro do rytiny, až se všechny linie dokonale objeví.

Je-li proužek delší, posunuj ho z místa na místo a když zapadne do prohlubně železa, přidržuj ho spojený se železem pomocí kleští, aby po vyražení jednoho dílu mohl být vyražen další, a tak čiň, dokud nebude celý proužek vyplněn raženou kresbou.

Tato práce je velice užitečná při zhotovování okrajů oltářních obrazů, pulpitů, relikviářových schrán, knih a na jakýchkoli místech je třeba, protože tato ražená práce je dekorativní a jemná a snadná k provedení.

Totéž se dělá i v mědi, která se tímtéž způsobem ztenčí, vyčistí, pozlatí a vyleští. Poté se položí na železo tak, aby pozlacením byla obrácena k železu, na měď se položí olovo a tak dlouho se tepe, dokud se neobjeví kresba…

Liber III, cap. LXXVIII – De opere ductili quod sculpitur

O tepání a ciselování

Ukovej měděnou desku tak širokou a dlouhou, jak si přeješ a tak silnou, aby se stěží dala ohnout a nechť je prosta všech trhlinek a chyb. Na ni nakresli postavu, jakou chceš, pak vyklepej na rubové straně mírně ohnutým kladívkem v místě hlavy prohlubeň a z líce srovnej kol dokola malým kladívkem a pak nahřej plech na švestkovém dřevě.

Když plech sám od sebe zchladne, opracuj celou postavu kladívky, stejně jako jsi to činil na tenkém měděném plechu s čakany a puncnami, přičemž to z obou straně pečlivě vypracovávej a často znovu nahřívej. Když postavu vytepáš do potřebné výšky, vezmi železné náčiní dlouhé jednu dlaň, na jednom konci silnější, aby se na ně dalo tlouci kladívkem, na druhém konci slabší, tenké, zaoblené a jemné, které sis pro tuto práci přichystal; a zatímco proti tobě sedí učeň, obeznámený s touto prací, drž levou rukou desku a pravou razidla, na něž učeň tluče shora slabě klenutým kladívkem a tak vyznačíš z líce oči a nosy, vlasy a prsty rukou, nehty nohou a všechny záhybové linie rouch tak, aby se objevily na rubu a zde vyklepávej týmiž razidly, aby záhyby byly vymodelovány i na přední straně.

Když jsi toto všechno dělal tak dlouho, že postava je zcela vymodelovaná, ryj rydly a škrabkami kolem očí, nosu, úst, brady a uší, vyznač vlasy a všechny jemné záhyby šatu a také nehty rukou a nohou ….

Pak pozlať desku a vylešti ji nejdříve mosaznými kartáči a potom lešticími želízky….

Tímtéž způsobem můžeš, dovolí-li ti to tvoje prostředky, zhotovit postavy ve zlatě a stříbře na evangeliářích, mešních knihách a také zvířata, ptáky, stromy a květiny na vnější straně jezdeckých sedel dam.

Poznámka: Tepání je nejvlastnější a také nejobtížnější zlatnická technika. Tenké zlaté, stříbrné nebo měděné desky se zpracovávají na tmelu, dřevěné desce nebo plsti pomocí kladívek. K dosažení reliéfu se deska, zbavená vyžíháním pnutí, opatří na rubu nebo na líci kresbou a položí na tmelovou podložku. Kresba se konturuje tenkými železnými linkovacími razidly. Výška pozdějšího reliéfu se dosahuje postupným vyklepáváním oblým kladívkem. Poté se plech sejme z tmelu, přežehne, položí na tmel positivní stranou nahoru a tato hrubá forma reliéfu se jemně modeluje ciselovacími razidly různého profilu. Při pracech velkoplošných lze předpracování provádět na plstěném nebo olověném podkladu.

Liber III, cap. LXXIX

Čištění zlata a stříbra

Jestliže zlato a stříbro ztenčené na proužky a někde připevněné hřebíky stářím zčerná, vezmi černé uhlí, velice jemně je rozetři a prosej plátnem. Pak vezmi kus plátěné nebo vlněné látky navlhčené ve vodě, dej na něj uhlí, uchop je a tři pečlivě zlato či stříbro po celém povrchu dokud neodstraníš všechno začernání. A pak je umyj vodou a usuš na slunci nebo ohněm nebo látkou. Pak vezmi bílou křídu, velice jemně ji nastrouhej do nádoby a suchou jí tak dlouho potírej pomocí plátěné látky povrch zlata či stříbra dokud nezíská původní lesk. Tímtéž způsobem se čistí nádoby.

Liber III, cap. XCV – De poliendis gemmis

O hlazení kamenů

Křišťál, což je voda ztvrdlá na led, který po mnoha létech ztvrdl na kámen, brousíme takto:

Vezmi hmotu zvanou tenax, o níž byla řeč výše, přilož ji na oheň, aby se rozpustila, upevni křišťál na dřevěnou tyč odpovídající síly. Když hmota vychladne, tři (křišťál) oběma rukama na tvrdém pískovci politém vodou, dokud nezíská tvar, který mu chceš dát, pak na jiném kameni téhož druhu, který je jemnější a hladší, dokud není křišťál úplně hladký.

Pak vezmi hladkou olověnou desku a dej na ni vlhkou cihlovou hlinku, kterou rozetřeš se slinami na tvrdém brousku a na něm vyhlazuj křišťál, dokud se nezačne lesknout. Nakonec ale dej drcenou a slinami navlhčenou moučku na kozlí kůži, která není ani zčernalá ani mastná, ale napnutá na dřevo a zespoda upevněná hřebíky, a na ní lešti pečlivě křišťál, až je úplně zářivý.

Chceš-li ale zhotovit z křišťálu nody, které se mohou umístit na biskupské berly nebo svícny, provrtej je takto:

Zhotov si dvě kladívka silná jako malíček a dlouhá na šíři ruky a na obou koncích velice špičatá a dobře zakalená. Když jsi nodus vytvaroval, vezmi jedno kladívko a uhoď uprostřed nodu lehce na jednom místě, až uděláš malý otvor. A tak úhozy a opatrným odlamováním kolem tohoto místa zvětšuj prohlubeň. A když tak pokračuješ, dostaneš se uvnitř nodu do středu, obrať ho a postupuj stejně z druhé strany.

Když jsi nodus zcela provrtal, ukovej si oblý měděný drát dlouhý jednu stopu, aby mohl projít otvorem, vezmi ostře zrnitý písek smísený s vodou, vlož ho do otvoru a brus měděným drátem. Když otvor trochu rozšíříš, ukovej si další, silnější měděný drát, s nímž brousíš stejně tak, a je-li to nutné, zhotov ještě třetí drát. Když rozšíříš otvor tak, jak jsi chtěl, roztluč zcela jemně pískovec, dej ho dovnitř a brus novým měděným drátem, dokud nejsou stěny otvoru hladké.

Pak vezmi stejně oblý kus olova, přidej cihlovou moučku se slinami a vyhlazuj otvor uvnitř a nodus zevně, jak je popsáno výše.

Poznámka: Neopracovaný křišťál se upevní tmelem na dlouhém prkénku a povrch se brousí na pískovcovém tvrdém kameni pod přívodem vody, dokud nedosáhne požadovaného tvaru. Pak se postup opakuje na jemnějším kameni a nakonec se křišťál brousí do hladkosti na ploché olověné desce, posypané vlhkou cihlářskou hlínou. Postup se pak opakuje na jelenicové kůži s cihlářskou hlínou až do lesku.

Provedení otvoru: předmět se přitmelí a velice hrotitým kladívkem se klepá z horní strany kamene, a to až do středu výšky. Poté se předmět obrátí a otvor se zpracovává z druhé strany. Otvor se pak rozšíří pomocí měděných trubiček zvětšujícího se průměru a pomocí hrubého písku do požadované velikosti.

 

počet návštěvníků stránek:

 – Počítadlo.cz

Provoz webu zajišťuje www.internetportal.cz